Low. V něčem mi to přípomíná Belle and Sebastian. Jako když nůž projíždí tuhý máslo anebo jako když starej vlak supí tunelem po krásnejch novejch kolejích. Neni to čirá krása, ale je to krása, pod kterou se takhle roztává. Ráda je poslouchám v práci; když potřebuju pryč od všech hlasů a postav, mlsám klid po tabletách. Tu desku jsem ukradla, ale ofiko si to můžete poslechněte třeba tady, low.